DĚKANÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE

Plakátek na DěS
Plakátek na DěS

I přes prvotní obavy ze zpřísňujících se nařízení, která každým dnem přibývají jako na běžícím páse, jsme nakonec k radosti nás všech mohli společně prožít letošní děkanátní setkání. A radost z této možnosti nám nemohly zkazit žádné roušky, rozestupy mezi námi ani žádná další omezení.

18. září jsme se tak všichni postupně sešli v Brodku u Přerova s širokými úsměvy na rtech. Tedy, hádám že tam byly. Ono se to přes ty roušky celkem špatně odhaduje. Ať už tomu ale bylo jak chtělo, o půl šesté, a akademické čtvrt hodince k tomu, jsme společně zahájili program letošního DěSu v prostorách brodeckého obecního úřadu a to ničím jiným, než představením všech farností našeho děkanátu jejich faráři, po čemž následovalo krátké seznámení ve skupinkách vytvořených pro sobotní diskuze. Kromě základních informací o jméně a koníčcích jsme se tak mohli dozvědět spoustu zajímavostí o naši milých mládežnících a lépe se se všemi přítomnými poznat. Nebo minimálně vědět, s kým že si nikdy nezajít na pizzu, jelikož ANANAS?

Když už jsem u jídla tak díky patří všem zlatým maminkám a tetičkám a ostatním vlastníkům tohoto něžného pohlaví, kteří si dali tu práci a zajistili výbornou páteční večeři, řadící se v programu hned po seznámení.

Ani jsme se nenadáli a přiblížila se osmá hodina a sní i večerní chvály v doprovodu kapely CHAPELA, která do našich končin zavítala až z dalekého Frýdku-Místku. Tedy povětšinou. Za doprovodu jejich zpěvu a modlitby jsme všichni prožili nezapomenutelný večer plný vzdávání díků a neuvěřitelné atmosféry.

Tím však pátek ještě ani zdaleka nekončil, jelikož noc byla přece ještě mladá. Ve večerním volnu jsme se mohli věnovat buď dalšímu jídlu, které nabízela bohatě (čti nekonečně) zásobená kavárna, procvičení našich úst při povídání s přáteli či rozpohybováním našich těl tancem. To nejakčnější z nás pak stihli všechno zmíněné a to jak postupně, tak v jediném okamžiku.

A ačkoliv to chvíli vypadalo, že naše radostné křepčení nebude muset brát konce, přišla večerka a s ní i útlum naší zábavy. My se tedy nijak výrazně nestrachovali. Proč taky, když nás po spánku čekal ještě jeden další den?

Sobota aneb druhý den děkanátního setkání - k naší smůle i ten poslední (fňuk) začal jako všechny krásné dny bohatou snídaní, po níž následovalo slovo veleváženého hosta P. Zdeňka Jančaříka. Od něj jsme se v rámci dvou přednášek dočkali například povídání o Malém princi a o tom, jak moc nás jeho příběh může provádět životem, o vztahu k rodičům a Bohu, o nás samotných a v neposlední řadě také o heslu setkání Mládenče, pravím ti, vstaň!, které nás celou dobu provázelo.

Po každém ze dvou bloků následovala odhadem hodinová diskuze v přidělených skupinkách, kde jsme mezi sebou sdělovali své vlastní poznatky, zážitky a názory. Nemůžu sice mluvit za všech deset skupinek, ale minimálně ta naše byla na názory opravdu plodná a dodala nepřeberné množství podnětů k zamyšlení. A snad ještě víc důvodů ke smíchu.

Opravdu nechci, abyste nabyli dojmu, že děkanátní setkání bylo jen o jídle (jedině, že by to pro vás byl rozhodující faktor pro účast na dalším setkání, v tom případě totiž čekejte hostiny hodny králů), jenže já ten sobotní oběd jednoduše zmínit musím! A stejně tak díky za něj sestřičce Rasti a jejím kulinářským schopnostem.

V poledním klidu opět padla volba programu na nás. A že vám bylo z čeho vybírat. To akčnější si mohli zahrát například fotbal či zapojit se v dobrovolnické činnosti. V sokolovně pak byl zařízen fotokoutek, opět otevřena kavárnička a s ní i deskovky nejrůznějšího druhu. Sice nemohu moc poreferovat o průběhu ostatních workshopů, ale minimálně skupinka u karetní hry Hobiti si užila neskutečnou legraci.

Ač se to zdálo nemožné, přiblížila se čtvrtá hodina, a s ní i závěrečná mše celého děkanátního setkání. Věřte mi ale, když vám tu teď píšu, že důstojnějšího a krásnějšího zakončení, než odpolední mše, se letošní DěS dočkat nemohl, ať už za to mohla secvičená schola, krásné kázání či samotná přítomnost Pána.

Po závěrečné písni však chtě nechtě přišel konec a jediné, co nám z něj mohlo alespoň trošku vyspravit náladu, byl krásný dárek v podobě ručně pletených desátků a vědomí toho, že před sebou máme ještě nespočet podobných akcí.

Mája Vystrčilová 

DěS je za námi a uteklo to opravdu rychle ⚡️ Doufám tedy, že čas, který si na DěSu strávil, byl pro tebe velkým obohacením, že si zde mohl poznat nové lidi a taky se posunout ve svém vztahu k Bohu 😇 Nyní tě ještě prosím, abys vyplnil formulář se zpětnou vazbu z DěSu, prosím abys byl co nejvíc upřímný a napsal konkrétní věci, které tě napadají 💬🖊🗒 Tím, že vyplníš tento formulář nám velmi pomůžeš v našem úsilí do následujícího setkání, které bude někdy v budoucnu 📈📉

Formulář se zpětnou vazbou zde

Za animátory a organizátory děkanátního setkání ti chci poděkovat za to, že si byl součástí DěSu a nyní je na tobě, abys to, co si zde načerpal, zužitkoval ve svém životě. Ať se ti daří a ochraňuje tě na tvých cestách všemohoucí Bůh!

Vojtěch Dostal

Fotky z děkanátního setkání mládeže v Brodku u Přerova naleznete zde

Společná fotka účastníků po závěrečné mši svaté

V případě jakýchkoli připomínek k obsahu webových stránek pište na info@mladezprerov.cz
© 2022 Animátoři přerovského děkanátu
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!